Výlet do Dolních Kounic

Sebrala jsem veškěrou odvahu a vydala se na výlet s oběma našima pejsanama. S vydatnou pomoci Michelle a Peťana, kteří se po dobu výletu stali adoptivními rodiči Arwenky, jsme to zvádli bez úhony. Moc jsme toho nenachodili, ale Dolní Kounice jsou nádherný, jenom ta obsluha v jediné hospůdce co jsme našli, by mohla být krapet rychlejší...
Hodinový přesun MHDéčkem byl úspěšný i z výchovných důvodů: Arwuška sice MHD už párkrát jela, ale dosud pořád stála se staženým ocáskem a klepaly se jí nožičky. A teď už od své zkušené maminy okoukala, jak se slušný pes v tramvaji a buse chová - takže se hnedka nad schůdkama rozvalí a je to...a důchodci s berličkama je můžou přeskakovat, jak se jim zlíbí.
Jo, a taky to naše mrně nosí košíček. Veškeré zvykání probělo podezřele hladce - stačí narvat košíček na čumák a než se stačí vzpamatovat vecpat jí skrz dráty piškotek, a s pochvalnými výkřiky ji vytáhnout na prochajdu.

Dole: "Teď budete pózovat, jasný? Aaaarweno, sedni, dělej!!"

Dole: Tady Arwíka ještě unesu:-). Ale už to asi nebude trvat, protože roste jak z vody.